Jak pomoct?

Psi a psovodi GPS obojky Materiál Kampaň v Asii Včely a papričky Vykopání studen Bezpilotní letouny Horská kola

Bojujte za slony s námi! Lidí, energie a nápadů není nikdy dost. Je jasné, že úspěšně řešit tak vážný problém, jako je ohrožení slonů, nebude mít jednoduchá řešení. Nedočtete se tu přesný návod, co a jak můžete dělat. Je potřeba zapojit kreativitu a všechny schopnosti a možnosti – a ty má každý z nás jiné.


V Evropě si práci celníků, policie i armády bez speciálních vyhledávacích psů nedovedeme představit. Hrají zásadní roli při odhalování drogové či jiné pašerácké kriminality. Ve většině zemí Afriky nejsou ale psi dosud využíváni, a to i přesto, že právě pašování zbraní a chráněných živočichů nebo jejich částí představujena mnoha místech kontinentu hlavní trestnou činnost.

Od roku 2014 se nejdříve v Republice Kongo rozbíhá pilotní projekt na nasazení psů při vyhledávání slonoviny, jiných zvířat nebo zbraní. První dva psi a psovodi by měli částečně zablokovat mezinárodní letiště a hlavní přístavy, odkud ze země slonovina uniká. Tento projekt zastřešuje se svolením místní vlády nám dobře známá nezisková organizace PALF, se kterou Arthur podnikal zátah na překupníky se slonovinou.

Naše podpora tohoto významného programu spočívá ve dvou směrech. V první akutní fázi chceme na místo vyslat českého profesionálního psovoda, který bude po dobu 2 měsíců rozvíjet schopnosti psů a dovednosti jejich psovodů přímo během operací v terénu. Bude působit jako dobrovolník a je proto nutné sehnat určitou částku peněz, které umožní financovat letenku, ubytování a stravu. Oslovili jsme proto zástupce celní správy ČR, Armády ČR i Policie ČR a dostalo se nám navíc i příslibu velké angažovanosti těchto lidí do budoucna. Vznikají zde plány, jak v budoucnu za co nejmenší náklady zajistit přímo u nás v ČR výchovu vhodných psů, uspořádat trénink africkým psovodům a podpořit tak v daleko větší míře rozbíhající se programy v Kongu i jinde. Pro tuto spolupráci, která bude z české strany převážně na dobrovolnické bázi, budeme i tak potřebovat finance: minimálně na pokrytí letenek a krmiva pro psy.


Savanoví sloni vytvářejí stáda až o několika stovkách jedinců. Takto velká uskupení slonů jsou pro pytláky velkým lákadlem a při nalezení stáda dobře vyzbrojenou skupinou pytláků může dojít k masakru desítek slonů během jediného dne. Soudržnost a početnost sloních stád ale může také hrát do karet právě ochranářům. Stačí totiž, aby byl alespoň jeden slon ve skupině opatřen dosud nevyužívanou technologií umístěnou na běžně používaném obojku pro slony.

Podaří-li se vyvinout přístroj, který dokáže detekovat zvuk střelby a poslat na centrálu protipytlácké ochrany okamžitý signál s GPS polohou, mohou se na místo rychle dostat strážci a tak zadržet pytláky ještě předtím, než zmasakrují celé sloní stádo. Ochranářský svět upíná v poslední době k této technologii velké naděje, ale není nám známo, že by někdo tento přístroj vyvíjel a aplikoval v praxi. V případě jeho vyrobení a za předpokladu spolehlivosti, výdrže i cenové dostupnosti o něj bude velký zájem nejen mnoha ochranářských organizací, ale také vlád afrických států i soukromých vlastníků přírodních rezervací.

Oslovili jsme odborníky a studenty na VUT v Brně a začínáme jednat o možném vývoji takového přístroje. Je potřeba zajistit, aby přístroj zvuky slonů samých, lámání stromů či hromy neinterpretoval jako výstřel z pušky či samopalu. Účastníky výzkumu čekají zajímavé simulace všech možných situací a terénní nahrávání
databáze zvuků. Nároky na přístroj jsou teplotní odolnost, nezničitelnost slony samotnými, malá váha a dlouhá výdrž.

Máme profesionály, kteří jsou ochotni a schopni na návrhu pracovat a víme, že ze strany ochranářů bude o produkt zájem. Do vývoje obojku ale nejprve potřebujeme investovat peníze, které pilotní projekt zafinancují.


Lidé, kteří jsou v boji proti pytlákům v první linii a často proto přicházejí o život, mají často nedostatečnou výzbroj a výstroj. Národní parky n ěkterých zemí, jejichž managementu se dosud neujala žádná nadnárodní organizace, nemají často ani základní potřeby k tomu, aby byly terénní hlídky efektivní. Naše organizace nebude strážce vyzbrojovat zbraněmi, to musí zajistit vlády a vedení parků.

Můžeme ale práci strážců parků podpořit zajištěním odpovídající obuvi, oblečení, batohů, stanů a spacích podložek. Využití najdou přístroje GPS, satelitní telefony, malé digitální fotoaparáty, dalekohledy, čelové svítilny, filtry na vodu či přístroje k nočnímu vidění.

Může se jednat o vyřazené či použité zboží obchodů či výstroj ozbrojených složek České republiky. Pokud budeme mít k dispozici sponzorský dar finančního rázu, zabezpečíme co nejlevnější nákup požadovaných věcí a jejich dopravu do fungujících parků s jasně danou organizační strukturou, kde nehrozí zneužití daru a obohacení jednotlivců.


Dokud bude po slonovině poptávka a lidé budou ochotni za ni platit, nebudou sloni nikdy v úplném bezpečí. Negativní kampaň zafungovala například v Evropě i v USA před 25 lety, když byl obchod se slonovinou zakázán. Je absolutně nutné, aby se i veřejností oblíbené osobnosti kulturního, politického či sportovního života zejména v Číně a Thajsku zasadily o změnu vnímání výrobků ze slonoviny. Většina obyvatel Dálného Východu ji stále považuje za ukazatel bohatství a vkusu. Mnozí z nich dokonce ani neví, že pochází ze zabitých slonů a domnívají se, že slonům kly odpadají jako paroží. Miliony lidí by jistě změnilo své stanovisko, kdyby tušily, co za obchodem se slonovinou stojí.

Dobrým příkladem, že myšlenka je proveditelná, je kampaň proti slonovině podpořená v Číně zbožňovaným sportovcem Yao Ming. Čínský rodák působil až donedávna v zámořské basketbalové NBA (kde byl nejvyšším hráčem) a svou cestou do Afriky upozornil své spoluobčany právě na vyvražďování slonů a nosorožců.

Dosah takové ojedinělé kampaně je samozřejmě těžce měřitelný, ale je jasné, že pokud má dotyčná osoba
miliony fanoušků (což má v lidnaté Číně jistě i každý kapitán fotbalového týmu z okresního přeboru), ovlivní dobrý příklad takového vzoru určitou část veřejnosti. Našim plánem je oslovit mnoho slavných asijských osobností a snažit se jim cestu do Afriky a následnou kampaň zprostředkovat.


V místech, kde obývají sloni i lidé stejný životní prostor, dochází logicky ke konfliktům o zdroje. Sloni využívají lidmi pěstované plodiny jako potravu a často tím chudé malozemědělce přivedou na hranici přežití. To samozřejmě u místních obyvatel nepřispívá k dobrému vztahu ke slonům. Může dojít i k zabití slona při obraně vlastní úrody, ale častěji je v lidech pouze zakořeněn ke slonům záporný postoj. To umožňuje pytlákům v oblasti bez postihů operovat a práce ochranářů nenachází u vesničanů pochopení.

Na jihu Čadu leží ukázková oblast, kde k ne vždy poklidnému soužití mezi slony a lidmi dochází. Region má velký turistický potenciál a je potřeba ukázat lidem, že sloni do této krajiny patří a že i oni sami z nich mohou mít užitek. Je však zapotřebí chránit pole zemědělců před pravidelnými nájezdy divokých slonů (ti mají dost potravy v divočině, nejsou ale hloupí a dobře vědí, že na poli je nalezení potravy daleko snazší).

Na monitoringu slonů a škod jimi způsobených spolupracujeme s místní neziskovou organizací, která již léta v terénu hájí zájmy divoké přírody a drobných rolníků i kočovných pastevců. Jednou z možností, jak pole ochránit, jsou biologické bariéry sestávající z řad včelích úlů a keřů chili papriček. Většina slonů se včel panicky bojí a papričky také nesnáší. Obě metody jsou již s úspěchem aplikovány ve Východní Africe a papričky v malé míře dokonce i na místě v Čadu. Rádi bychom se zasadili o hojnější využívání těchto dvou nenásilných prostředků. Kromě faktického snížení škod slony může zejména chov včel přinést domorodcům i další příjem. Plánujeme med od vesničanů za spravedlivou cenu vykupovat a prodávat jako ceněné exotické zboží pod značkou fairtrade a ekologického výrobku na českém i internetovém trhu.
Do začátku tohoto projektu, od kterého si slibujeme trvalou udržitelnost a generování financí, však potřebujeme prostředky na výstavbu včelích úlků a na první zaslání medu i papriček do Evropy.


Savanový národní park Waza je domovem dvou velkých sloních stád, která dohromady čítají přes 800 zvířat. To z nich dělá nejzdravější populace slonů v okruhu stovek kilometrů a její zmizení by bylo nenahraditelnou ztrátou. Přesto vinou pytláctví počty slonů rok od roku klesají…

Změna klimatu v pásmu Sahelu totiž způsobila, že jsou sloni v posledních několika letech nuceni migrovat v období sucha za hranice chráněného území, kde jsou každoročně mnozí z nich zabiti. Pytláci sice pronikají i do parku, ale za jeho hranicemi jsou sloni daleko snazším cílem. Je to dáno obrovskou rozlohou území, po kterém sloni při hledání vody migrují a také těžce střežitelnou polohou regionu v úzkém pruhu mezi nestabilní severní Nigérií a rozlehlým Čadem.

Zpřístupnění podpovrchové vody slonům (i dalším druhům divokých zvířat) na několika místech v parku může slony přimět zůstávat i v obdobích sucha tak, jak to dělali až donedávna. Hladina spodní vody je zde až 120 m hluboko. Vyvrtání studen a následný větrný pohon čerpání vody na povrch není jednoduchou záležitostí a vyžaduje investice. Při úspěšném provedení a následné permanentní ostraze těchto míst dobře vyzbrojenými hlídkami i kamerovým systémem tak ale může být zajištěno dlouhodobé přežití slonů v tomto regionu. Ten má navíc velký turistický potenciál a tudíž šanci na rozvoj místní komunity, který by byl šetrný k přírodě.


Bezpilotní letouny neboli drony jsou známé díky svému bojovému nasazení proti teroristům. Dostupné technologie ale mohou sloužit i civilnímu využití při ochraně přírody. Zájem projevují světové ochranářské organizace (WWF, WCS) a je jen otázkou času, kdy budou drony hojně křižovat oblohu nad chráněnými oblastmi.

Nebudou samozřejmě využívány k zabíjení pytláků, ale budou sloužit k jejich odhalování. Ve Střední Africe existují hlavně dva scénáře, kdy mohou být letouny vybavené náležitou technologií uplatněny. Nad pralesy mohou letouny na svých pravidelných přeletech detekovat kouř z ohňů z pytláckých tábořišť stoupajících nad stromy nebo ideálně přímo teplotní gradient samotného ohniště pod hustou korunou. Vše závisí na dostupné technologii. V otevřených oblastech savany a Sahelu jsou nároky na přístroje nižší – stačí, aby drone odhalil přítomnost lidí, vozidel, koní či velbloudů, které pytláci využívají. Zpráva o poloze podezřelých osob v reálném čase umožní rychlý a cílený zásah protipytláckých hlídek a zneškodnění pytláků.

Máme osobní vazby na desítky let působící ekologický institut v kanadském Cochrane, kde se od minulého roku snaží jeho zakladatelé s minimálními vynaloženými prostředky o vyvinutí způsobu, jak drony do monitorování terénu a zvířat zapojit. Rádi bychom fyzickou přítomností jednoho z našich dobrovolníků v Kanadě (a následně v Africe) a finanční podporou snahy těchto lidí co nejvíce urychlili. Získané zkušenosti bychom poté ve spolupráci s vybranými národními parky mohli aplikovat přímo v africké divočině.


Ve spolupráci s českou neziskovkou „Kola pro Afriku“, která dosud podporovala vzdělávání školáků v západoafrické Gambii, jsme spolupracovali již v minulém roce. Darovaná a opravená kola českých občanů jsme na vlastní náklady dopravili až do národního parku Zakouma v Čadu, kde jej v období sucha využívají protipytlácké hlídky k rychlým přesunům v parku. V pilotním projektu to bylo jen pět prvních kol.

V letošním roce bychom tento park a dva další ochranářské projekty také v Čadu rádi podpořili větší zásilkou vybraných českých horských kol. Máme představu asi o třiceti bicyklech, které mohou na mnoha místech v Čadu naklonit jazýček vah v boji proti dobře vyzbrojeným pytlákům na stranu strážců divočiny. Jediným úskalím je doprava balíku mnoha horských kol z Evropy do kamerunského přístavu Douala, odkud je již přeprava do Čadu hračkou. Zaslání tak objemného nákladu přes oceán do Afriky není zdarma a potřebujeme najít sponzora.



Jak vidíte, možností jak slonům pomoci, je spousta. Bohužel většina z nabízených řešení není snadná a vyžaduje velké úsilí a peníze. Nemáte-li ony velké peníze, můžete vynakládat právě to usilí a stejně jako já o problému informovat a snažit se přesvědčit vlivné lidi a organizace, ať se do boje vloží.
Chcete-li pomoct konkrétně mně v mé snaze, budu vděčný za malý finanční příspěvek, budu rád, pokud o mém projektu napíšete do místních novin nebo na svou stránku, moje příspěvky můžete sdílet na svém facebooku nebo poslat známým e-mailem. Budu rád, pokud mi pomůžete s nalezením vydavatele, který by mi zdarma vydal připravovaný dokumentární film na DVD. Můžete mi později také pomoci s jeho distribucí a promítáním pro veřejnost, na školách, jeho zasílání do různých organizací a firem. Občas potřebuji bezchybný překlad oficiálních textů do cizích jazyků, pokud jste profesionální překladatel nebo takového znáte, kontaktujte mne prosím!
Věřím, že Vy sami máte vlastní nápady, co a jak je možné pro podporu slonů a mého projektu udělat. Napište mi! Můj e-mail je arthur.f.sniegon@gmail.com.
Děkuji Vám z celého srdce… za slony!

Powered by WordPress | Designed by: SEO Consultant | Thanks to los angeles seo, seo jobs and denver colorado