Bojujeme za přežití divokých slonů a dalších ohrožených druhů ve střední Africe.

Jakožto slezský rodák z Beskyd (1988, Třinec) jsem měl k přírodě vždy blízko. Během cestování s rodinou po Evropě a později i dále samostatně či s přáteli (Maroko, Turecko, Irán, Rusko…) se mi otevřely široké obzory a já objevování přírody propadnul na trvalo. Studoval jsem gymnázium v Třinci a spřádal plány na expedice do Amazonie, Indonésie, Arktidy… Nejprve jsem však po maturitě na rok odcestoval do západní Kanady, kde jsem se učil jazyk, vydělával (zahradnictví, dřevorubectví i kavárenství) a dobrovolničil v Cochrane Ecological Institute. Následovala letní outdoorová výprava na dvacítku sopek Kamčatky a za tamními medvědy a poté tři roky studia Ekologické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během té doby jsem začal poznávat některé oblasti rovníkové Afriky a ponořil se do problematiky pytláctví slonů i jiných zvířat a černého obchodu s nimi. Tématem osudu primátů ve fragmentovaném prostředí jsem v roce 2012 ukončil bakalářský stupeň univerzity a vydal jsem se „na rok“ tam, kde jsem se viděl nejvíce prospěšný – zpět do Afriky na pomoc slonům. Na nároží na Albertově se píše „Kdy – když ne teď? Kdo – když ne my?“ a tato myšlenka dokonale zapadla do mého odvěkého přesvědčení, že ochraně přírody chci věnovat svůj život. Na kole a na kajaku jsem proto procestoval bezmála 6000 km těmi nejzapadlejšími oblastmi Kamerunu, Gabonu, Konga, Demokratického Konga, Středoafrické republiky a Čadu abych poznal, zdokumentoval a následně se pokusil změnit temnou realitu pytláctví slonů pro jejich kly. Začal můj boj a ten nadále trvá a roste počet lidí, kteří jsou do našich projektů zapojeni. Ke studiu a vědě jsem se zatím osobně nevrátil, ale spolupráce s výzkumnými a akademickými institucemi je součástí mé činnosti. O pilotní výpravě za slony a pytláky hovoří můj film „Zde jsou sloni.“ Od té doby (2013) se toho událo nepočítaně a částečně se o tom lze dočíst v měsíčních reportech, které jsou na webových stránkách k nalezení. V Africe jsem dobrovolničil a pracoval v rámci terénní ochrany slonů, vyšetřování ilegálního obchodu se slonovinou a při výcviku a nasazení detekčních psů pro organizace African Parks, LAGA a PALF (EAGLE Network), The Aspinall Foundation, spolupracoval jsem s Wildlife Conservation Society (WCS), Jane Goodall Institute i World Wildlife Fund (WWF). Mou činnost podporuje dlouhodobě ZOO Liberec, ve které mám částečný úvazek na terénní aktivity. Od roku 2020 již netrávím veškerý čas v Africe a během doby v České republice se kromě koordinace Save-Elephants věnuji také aktivní ochraně české přírody například v rámci spolků Třesina, Cieszynianka a též natáčím ochranářská témata pro ČT – Nedej se. Mám myšlení a ideály „Idiota“ a jsem závislý na kráse – potřebuji ji vidět, tvořit i chránit. Nejlépe se cítím v divočině či alespoň na dosah kousku přírody, obdivuji hory, sopky, pouště, moře, lesy a rád fotím a natáčím, cestuji na kajaku, zajímá mne entomologie, včelaření a chov zvířat. Na samém okraji civilizace mne však neopouští vášeň pro kulturu – píšu verše, jsem milovníkem hudby (africké i „naší“, ale vždy té dobré, dost často staré), tance, divadla a literatury. Rád se učím cizí jazyky. Mými totemovými tvory jsou krkavec, vlk/pes, medvěd a nepřekvapivě slon.

K Save-Elephants jsem se přidala hned na začátku roku 2013, kdy byl spolek ještě v plenkách a fungoval jako Arthur’s foundation. Nejprve jsem spolek pouze párkrát podpořila, později mě moje letitá kamarádka a spolužačka v jednom, Petra Kubáňová, požádala, zda bych ve spolku nechtěla vypomáhat s „papírováním“. Neváhala jsem ani minutu. Myšlenka ochrany zvířat a Arthurovo zapálení  mě doslova nadchlo! Ze začátku šlo opravdu jen o jednoduchou administrativu, později jsem začala přebírat víc a víc zodpovědnosti a nyní mám na starosti skoro celý chod účetnictví spolku.

Příroda mě uchvacuje a nepřestává fascinovat v podstatě od narození. A když se mi při studiích naskytla příležitost jet jako dobrovolník pomoci Save Elephants, neváhal jsem ani na okamžik. Od té doby se to se mou veze a jsem rád, že mohu být u konkretních činů, které vedou ke smysluplným cílům.

Kdybych ve čtvrté třídě nezačal navštěvovat kroužek programování, dozajista bych se stal botanikem, biologem, zoologem, entomologem, geologem, antropologem, či paleontologem. Takhle je ze mě softwarový architekt (rozuměj ajťák) s divnými koníčky – parapety plné vivárií s masožravými kytkami, v teráriu chameleon Vincent a jeho hmyz, zachraňování slonů se Save Elephants.

Vážím si Arthura za práci, kterou dělá, při které je ochotný podstoupit i osobní oběti pro záchranu slonů v Africe. Sloni jsou totiž nejen nádherná a pozoruhodná zvířata, ale také hrají důležitou roli v Africe pro širší ekosystém. Po svých cestovatelský cestách v JV Asii, kde jsem měla možnost vidět na vlastní oči, jaká je situace s indickými slony, jsem se rozhodla, že po návratu z cest chci efektivně pomáhat slonům a přírodě. Společně s Arthurem jsme založili nadační fond No riding elephants a začali jsme spolu spolupracovat a podporovat se v záchraně afrických slonů v Africe a mapujeme situaci s indickými slony v Asii.

Jako mladá a svobodná jsem snila o tom, že budu žít a pracovat v Africe pro pana Wágnera. To ještě byla Afrika, jak ji už nikdy nepoznáme! Nyní je v Africe „část mých podstatných GENů“ – syn Arthur a pracuje na záchraně ohrožených zvířat. Takže v podstatě jsem tam… Jsem tam hlavně srdcem nejen kvůli Arthurovi, ale Africe jako takové. Kdo tam jednou přijede, cítí, že se chce vracet znova a znova! Cítí své kořeny!

Na ochraně přírody mi vždy velmi záleželo, v tomto duchu jsem vychovala také své dvě děti. Nesnáším hamižnost, lhostejnost, kupení majetků, obohacování se na úkor druhých a přírody! Ve svém životě se snažím pomáhat a neškodit. Nedílnou součástí toho, je uvědomění si vlastních možností, ale i nedostatků a pracovat na sobě. Nikdy si nemyslet, že něco nemá smysl, že je na něco pozdě! Nikdy není pozdě – to je jen výmluva pro vlastní pohodlnost!

Miluji slunce, vodu, čistý vzduch, zvířata a rostlinstvo – tato krása mě vždy dojme!

Jakou stopu po sobě na překrásné planetě Zemi zanechám, záleží JEN na MNĚ!